Krajské město Ústí nad Labem

Ústí nad Labem vzniklo jako kupecká osada při srbské cestě u ústí řeky Bíliny do Labe mezi 9.-10. stoletím. Roku 1260 se stalo královským městem. 16. 6. 1426 porazila husitská vojska v okolí výšiny Na Běháni Saské, Durynské, Míšenské a Hornolužické žoldácké oddíly. Po bitvě se zmocnila i města.

Díky tomu, že se Ústí nepodílelo na nezdařeném povstání proti Ferdinandovi I., těšilo se v druhé polovině 16. a prvním desetiletí 17. století přízni krále, a tedy i hospodářské prosperitě.   Třicetiletá válka znamenala pro Ústí nad Labem obrovský úpadek. Sedmkrát bylo dobýváno a sedmkrát bylo dobyto. Po válce zůstalo z města malé zemědělské středisko, které počtem obyvatel nepřesahovalo 2 000.   V okolí obcí Přestanov, Žandov, Chlumec, Telnice a Stradov zuřila v létě 1813 po Slavkově největší bitva napoleonských válek svedených na rakouském území.  Celé léto bylo protkáno menšími potyčkami, které vyvrcholily větší bitvou u Varvažova.

V 19. stletí začalo město vzkvétat díky rozvíjející se lodní dopravě a těžbě hnědého uhlí. Město začalo opět získávat na důležitosti a začalo sem migrovat velké množství dělníků, a to jak z Česka, tak z Německa.